Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Bára Basiková: Je to krásný pocit, že nejsem jen zpěvačka, ale mohu taky něco předat…

autor: Z webu

Letos uplynulo právě deset let od rekonstrukce Hudebního divadla Karlín od ničivých povodní. K tomuto výročí Hudební divadlo Karlín uvádí koncertní program To nejlepší za posledních 10 let, s nímž se mohou seznámit účastníci různých letních festivalů. A my jsme ochutnali v sobotu 20. srpna 2016 v Praze na Náplavce u Palackého mostu. Z pódia zazněly muzikálové hity v podání Jiřího Korna, Václava Noida Bárty, Bohouše Josefa, Báry Basikové a dalších sólistů divadla.

V rámci této akce se představili protagonisté nově připravovaného muzikálu Bonnie a Clyde, jehož premiéra je plánovaná na říjen tohoto roku. Diváci zhlédli přehlídku kostýmů z této inscenace, které předvedli Ilona Svobodová, Ivana Andrlová, Martin Písařík a další.
Mezi vystoupeními se nám podařilo získat rozhovor se stálicí české hudební scény Bárou Basikovou, která fanouškům utkvěla v paměti především jako představitelka Máří Magdalény z muzikálu Jesus Christe Superstar od roku 1994. Podělila se s námi o pocity, které má po letech s touto rolí spojené:
„Máří Magdalénu coby roli mám moc ráda. Celá rocková opera Jesus Christus Superstar je skvělá i po té spoustě let od svého vzniku (1969 – pozn. red.). Je to skutečně výborný projekt. Obě nastudování, jak v Divadle Spirála, tak Hudebním divadle Karlín, v nichž jsem hrála, byla skutečně zdařilá.“

Jesus Christ Superstar je publikem i kritikou vnímán jako zlomová muzikálová produkce po roce 1989. Jak to vnímáte vy, po všech vašich zkušenostech se skupinami Precedens, Stromboli ad…
Pro mě je to jiná dimenze. Je to něco úplně něco jiného než stát s kapelou na jevišti. Divadlo dává spoustu jiných možností a zážitků než pouhý zpěv. Vtělit se, vcítit se do nějaké role, to je výzva. A pro mě navíc zábava.

Na rozdíl od koncertního vystupování, kde jste svá, i když v rámci nějakého konceptu, muzikál nebo rocková opera především vypovídá o nějaké vizi režiséra…
Cítím se v tom dobře, protože v obou verzích jsme měli velké štěstí, co se týče tvůrců. V Divadle Spirála bylo unikátní prostředí, hráli jsme na hromadě písku. Bylo to tak specifické a své, že to podle mého tady nic dalšího nepřekonalo. Druhá verze v Hudebním divadle Karlín je daleko výpravnější a divadelnější, ale vznikla ve spolupráci se stejným scénografem Michailem Tchernaevem. Ten tomu dal úžasný rozměr. Myslím si, že se obě verze fantasticky povedly. Jak tvůrčí tým, tak i kolegové v obsazení, jsme spolu drželi a komunikovali. To je pro divadelní i jakýkoli jiný projekt velice důležité.

Jak se cítíte na letních open festivalech? Vypadáte dobře, šťastně… Cítíte se jako ryba ve Vltavě?
Celé léto mám sice přes týden volno, ale o víkendech jezdíme fesťáky, a to buď s Hudebním divadlem Karlín nebo se Stromboli, protože máme s Michalem Pavlíčkem turné. Po skončení programu na Náplavce frčíme do Trutnova. To všechno k prázdninám a létu patří. Užívám si jich dost.

Mnozí posluchači se přicházejí doslova nabít vaším zpěvem. Jaké to pro vás je, když víte, že zpěvem můžete někomu pomoci?
Nebudu tajit, že zrovna dneska jsem o tom přemýšlela. Občas se mi na nějaký koncert nechce, protože je třeba krásné počasí a raději bych den strávila se synem v přírodě. Nechci se rouhat, protože tohle je má práce. Zaplať pánbu je zpívání něco, co jsem si vysnila, co mě baví. Nejenže se tím mohu živit, ale také si uvědomuji to, že tím něco dávám posluchačům. Často dostávám zpětnou reakci. Dozvídám se, že druhým pomáhám, nebo je prostě bavím, otevírám mysl. Je to krásný pocit, že nejsem jen zpěvačka, ale také jsem schopna něco předat, co druhé povznese. To je krásné poslání.

22.8.2016 00:08:15 Josef Meszáros | rubrika - Rozhovory

TIP!