Scéna.cz 

Aneta Langerová otevřela festival v Červeném Kostelci s filharmonií

Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci odstartoval ve středu 20. srpna 2025 mimořádným koncertem Anety Langerové a Filharmonie Hradec Králové. Amfiteátr u Divadla J. K. Tyla se zaplnil do posledního místa. Zpěvačka, která loni oslavila 20 let na české hudební scéně, přivezla do Kostelce projekt Zázračná píseň krajina Symfonická. Její skladby – od Hvězdy přes Malou mořskou vílu či Vzpomínku až po ikonickou Vodu živou – zazněly v nových orchestrálních aranžích Jakuba Zitka. Vrcholem večera byla titulní Zázračná píseň krajina, která dala jméno celému koncertnímu turné. „Ať slunce svítí a hudba hraje všem bez rozdílu.“ Těmito slovy uzavřela večer Aneta Langerová.

Atmosféra pod širým nebem

Koncert se odehrál v magickém prostředí přírodního amfiteátru. Už úvodní slova zpěvačky nastavila tón večera: „Děkujeme, že jste přišli. Než nám shora zhasnou, budeme na vás pohlížet a budeme rádi, když i vy si nás poslechnete a případně se přidáte zpěvem k nám.“ Bylo jasné, že tím narážela na pomalu ubývající přirozené světlo a radost z toho, že ještě vidí do tváří publika. Publikum reagovalo bouřlivým potleskem.

Hudba se stala mostem mezi intimitou písňového textu a velkolepostí symfonického zvuku. Úvod koncertu patřil skladbám Hvězda a Bezvětří, které byly propojeny plynulým přechodem bez pauzy – působilo to jako hudební směs se stoupající gradací. Smyčcové trio se vznášelo nad jevištěm, flétna objímala melodii, harfa jen jemně prosvěcovala hutné plochy smyčců. Lesní roh, kontrabasy i celé sekce houslí podtrhovaly návraty k úvodním motivům.

Důležitou roli hrála i tzv. live projekce – na plátno se promítaly záběry na zpěvačku, sólisty, dirigenta a místy i na samotné diváky. Nešlo tedy o vizuální složku s předtočenými obrazy, ale o snahu přiblížit atmosféru i těm, kteří seděli nejdále od pódia. Zvlášť silným momentem byl okamžik, kdy Aneta Langerová učila auditorium refrén skladby Malá mořská víla a projekce ukázala zpívající publikum.

Oproti jiným koncertům však Aneta Langerová skladby v průběhu vystoupení neuváděla ani nekomentovala. Publiku se omluvila: "Ráda bych nic nepokazila..." – čímž mířila k výjimečnosti vystoupení s filharmonií. Během večera představila jen dirigenta a v samotném závěru svou kapelu a smyčcové trio.

Síla orchestru, barva kapely a texty

Zásadní roli sehrála Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Jana Máry. Dirigent vedl orchestr s nadhledem a přesností. Aranžmá Jakuba Zitka, jenž sám usedl ke klávesám, dodala písním filmovou plastičnost. Písně tak získaly hudební hloubku, kterou podtrhl text. Aneta Langerová dokládá, že je nejen výbornou interpretkou pěveckou, ale i hudební – zvlášť v momentech, kdy sáhne po kytaře nebo foukací harmonice.

Skladby jako Hvězda, Marie, Tělo 2086, Tragédie u nás na vsi a další vznikly v autorském tandemu Anety Langerové a Jakuba Zitka – hudba i text nesou jejich rukopis. Toto vzájemné propojení ukazuje působivý souzvuk mezi oběma složkami skladeb. Mezi spoluautory jejích písní v minulosti byli také Michal Hrůza, Jan P. Muchow, Dalibor Cidlinský jr. a další, jejichž vlivy se v jejím repertoáru přirozeně prolínají.

Repertoár večera vycházel z dvojalba Zázračná píseň krajina – 20 let (2024), které mapuje celou dosavadní kariéru Anety Langerové. Vedle písní z dřívějších alb v něm zaznívají také tři skladby z desky Dvě slunce (2020) – Závrať, Bílý den a Jak krásné je být milován. Součástí koncertu byla i titulní píseň Zázračná píseň krajina (2024), která dala jméno celému projektu. V Červeném Kostelci zazněla v symfonickém provedení, jež umocnilo její slavnostní charakter.

Vedle filharmoniků se představila i Langerové kapela – Jakub Zitko u kláves a jako autor aranží, Miloš Klápště s baskytarou i kontrabasem, Ludvík Kulich s kytarou, Martin Kopřiva a Adam Koller u bicích, a smyčcové trio Veroniky Vališové, Vladana Malinjaka a Doroty Barové. Každý z muzikantů dostal prostor v sólových pasážích a publikum si vychutnalo jejich mistrovskou interpretaci. Vše však působilo vyváženě a na pódiu vystupoval především jednotný tým, jehož výkon byl umocněný symfonickým orchestrem.

Spolupráce kapely a orchestru přinesla dynamické vrstvení. Jednou z nejsilnějších byla skladba Vzpomínka – od sólového smyčcového tria a flétny přes gradaci houslí a žesťů až po návrat k intimnímu zpěvu s klavírem. V Dívce zas zaznělo něžné klavírní intro („V údolí u řeky vrby se třesou…“). A v Nevěstě vyplul na povrch naléhavý rytmus bicích.

Langerová během večera propojovala hudbu s poselstvím. Připomněla, že „znám pár míst, z nich se mi tají dech“ nebo „pusť srdce po vodě, než přijde mráz“. V samotném finále pak vyslovila motto, které celý večer vystihlo: „Ať slunce svítí a hudba hraje všem bez rozdílu.“

Symfonická cesta pokračuje

Diváci odměnili účinkující dlouhým potleskem ve stoje. Koncert potvrdil, že symfonická podoba může dát známým písním nový život – hlubší, barevnější a slavnostní. Aneta Langerová ukázala, že její odvaha přetavit vlastní tvorbu do orchestrálního hávu se vyplatila. Balady i gospelově laděné písně získaly nové oblečení, které jim sluší, a interpretka spolu se svou kapelou i filharmonií obstála v této náročné „fúzi“ na výbornou.

Projekt Zázračná píseň krajina Symfonická pokračuje i na dalších místech republiky. Kdo zažil večer v Červeném Kostelci, odnesl si nejen silný hudební zážitek, ale i pocit sounáležitosti a radosti. A kdo teprve zavítá na některý z dalších koncertů, může se těšit na spojení energie Anety Langerové, její kapely a celé filharmonie – na hudbu, která prozáří duši. Podrobnosti o programu a místech vystoupení jsou k dispozici na oficiálních stránkách zpěvačky: www.langerovaaneta.cz.