Scéna.cz 

Výtvarné tipy 10. týden

Bazilika v Marseille
Na nejvyšším místě francouzského města Marseille se tyčí majestátní Notre Dame de la Garde. Tento výjimečný architektonický projekt symbolizuje křižovatku dvou světů: Východu a Západu. Francouzský dokument. Je dominantou druhého největšího města Francie. Stavba baziliky Notre Dame de la Garde, poskytující mimo jiné úchvatný výhled na Středozemní moře, na skalnatém a jen velmi těžko přístupném místě představovala pro stavitele 19. století velkou výzvu a ztělesňuje tehdejší vynalézavost. Realizace chrámu vystavěného na základech původní pevnosti se stala i jakousi laboratoří, kde vznikaly nové, převratné technické postupy. Socha na jeho vrcholu skrývá mnohá tajemství, například kovové schodiště.
Vysílání: 10.3., 06.15 hod., ČT2
Opakování: 12.3., ČT2., 15.3., ČT2

Proměny zámeckého nádvoří
Renesanční zámek v Litomyšli jako působivá kulisa operního festivalu Smetanova Litomyšl (2014). Režie M. Kubala. Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším mezinárodním hudebním festivalem u nás a zároveň festivalem největším. Každoročně na přelomu června a července nabízí návštěvníkům řadu operních i tanečních představení a koncertů. Některé z nich, díky letnímu počasí, i pod širým nebem. Město Litomyšl jako hostitel může nabídnout festivalu velké množství ideálních koncertních prostor. Jeho hlavním sídlem je ovšem renesanční státní zámek se svým nádvořím, které se každoročně mění v divadelní scénu či koncertní síň. A pamatuje i na vrtkavé počasí počínajícího léta možností zastřešení. O proměnách tohoto unikátního prostoru vám budeme vyprávět.
Vysílání: 05.3., 02.15 hod., ČT art

Opustit Angkor
Nevšední pohled na světoznámou kulturní památku, po staletí ukrytou v hlubinách kambodžské džungle (1999). Režie J. Hošek. Když v roce 1861 odjížděl francouzský přírodovědec Henri Mouhot na sever Kambodže, byla tato země pro Evropany dosud prakticky neznámá. Kolovaly pouze zkazky portugalských a francouzských misionářů o nádherném městě, ukrytém kdesi v hlubinách džungle. Mouhot při svém průzkumu narazil na rozsáhlé trosky kamenných staveb, téměř zcela překryté pralesní vegetací. Sám o nich prohlásil, že jejich velkoleposti se nevyrovná nic ze staveb starých Řeků a Římanů. Tak byl objeven jeden z architektonických divů světa – Angkor. Dnes po mnoha desetiletích však kromě samotných staveb nezbylo mnoho, co by mohlo podat svědectví o životě mocné říše i jejích obyvatel. Jsme odkázáni především na dohady. Každý z nás se proto může pokusit hledat odpovědi na otázky, které vzrušují i po staletích: proč lidé s vynaložením obrovské námahy, nákladů a obětí velkolepý Angkor vybudovali a proč jej nakonec opustili?
Vysílání: 08.3., 02.05 hod., ČT art