Scéna.cz 

Filmové tipy 13. týden

Poslední závod
Krkonoše, 1913. Schyluje se k lyžařskému závodu na 50 kilometrů, v němž se Češi poprvé utkají s Němci. Boj o první místo se ale záhy mění v zoufalý boj o život. Strhující drama o přátelství, které nezná hranice. Koprodukční film ČT (2022). Hrají: K. Hádek, O. Kaiser, J. Bárdosová, M. Adamczyk, V. Pokorný, V. Javorský, J. Plesl a další. Kamera J. Baset Střítežský. Scénář a režie T. Hodan. Krkonoše před první světovou válkou jsou chudý kraj, kde se český živel střetává s německým. Hrany vypjatých vztahů nedokáží obrousit ani první lyžařské závody. Němci české závody ignorují, v hospodách mají vyhrazené své stoly stejně jako Češi. Norové zdejší řevnivost nechápou, ale je těžké jim vysvětlit něco, co možná ani vysvětlit nejde. Průlomem se zdá být lyžařský závod na 50 kilometrů o Velikonočním pondělí roku 1913, na kterém by se poprvé v historii Krkonoš měli utkat nejlepší čeští a němečtí běžci. Legendární český lyžař, mistr Bohumil Hanč (K. Hádek), který dosud suverénně vyhrával všechny závody, se ale závodu už účastnit nechce. Chce ukončit kariéru. Cítí se unavený a povinovaný vůči manželce Slávce (J. Bárdosová), která je v očekávání. Na Hanče ale všichni okolo naléhají, že je jeho povinností tenhle poslední závod jet, vyhrát a tím symbolicky ovládnout Krkonoše nad Němci. Tlačí na něho jeho kamarád Vrbata (V. Pokorný), předseda Svazu lyžařů v Království českém Josef Rössler-Ořovský (J. Plesl) i předseda Ski klubu Jilemnice Jan Buchar (V. Javorský). Hanč ale trvá na svém: na závod připraví Josefa Feistauera (J. Nedbal), ale on sám už nepoběží. O několik desítek let později, na přelomu 50. a 60. let, na legendární závod vzpomíná ještě jeden velmi důležitý účastník tehdejšího klání – pražský Němec Emerich Rath (O. Kaiser). Zná odpověď na otázku, co se tehdy na hřebenech Krkonoš přesně stalo a proč? Mohl tehdy jako mladíček (M. Adamczyk) někoho zachránit? Scenárista a režisér Tomáš Hodan natočil strhující sportovní drama, v němž se zrcadlí nejen složité česko-německé vztahy ve 20. století, ale i velký obdiv k duchu férového soupeření a nezištného hrdinství.
Vysílání: 26.3., 20.10 hod., ČT1

Sráči
Peníze jako první a poslední životní téma – pro lumpy i pro spravedlivé. Jiří Bartoška a Jaroslav Plesl v rolích pochybných policistů v kriminálním filmu s hudbou R. Pastrňáka (2010). Dále hrají: J. Dulava, R. Mikluš, E. Horváth, P. Čtvrtníček, M. Daniel, N. Lichý, Z. Hadrbolcová, V. Erbová, A. Cónová, A. Konieczna, M. Pikus, M. Čapková, K. Suszka a další. Scénář Z. Zapletal. Kamera P. Koblovský. Režie R. Sedláček. Dva zdaleka ne čistí policejní detektivové (J. Plesl a J. Bartoška), jeden zelenáč a druhý zkušený, jdou po dvou kriminálnících, kteří sériově vylupují malé pošty a pobočky bank. Při zásahu a přestřelce zelenáč jednoho z lupičů zastřelí. To mu změní celý život. Je vyšetřován Inspekcí ministerstva vnitra, odchází od policie, dlouho marně shání práci, opustí ho žena, začne pít. I jeho zkušený kolega se k němu obrátí zády... Mezitím lupič, který přestřelku přežil (J. Dulava), chystá s právě propuštěným vězněm (E. Horváth) "velkou ránu" – přepadení transportu s penězi. Tahle partička ale netuší, že jsou sledováni starším z naší dvojice policistů.
Vysílání: 27.3., 22.25 hod., ČT1

Svatba jako řemen
"Náčelníku, proč nás lidi nemají rádi?" Nestárnoucí česká komedie o ošklivé události, která se nestala (1967). Hrají: I. Janžurová, V. Pucholt, J. Vostrčil, J. Hrzán, od jehož narození právě dnes uplynulo 85 let, P. Landovský, J. Schánilec, V. Walterová, J. Libíček, F. Filipovský, S. Zázvorková a další. Scénář Z. Mahler a J. Krejčík. Kamera J. Střecha. Režie J. Krejčík. Tři rozjaření mladíci večer opijí a odvezou z nádraží mladou prodavačku Haničku. Ta druhý den na policejní stanici nahlásí znásilnění. Mladičký příslušník, který striktně dodržuje předpisy, se pod dozorem staršího náčelníka ujme šetření. A protože mladík nemá ani špetku zkušeností, natož lidskosti nebo taktu, tak od začátku působí samé zmatky. Přesto se příslušníkům brzy podaří dva údajné pachatele zajistit. Jak se ukáže, třetím údajným násilníkem je nesmělý mladík, který se právě žení – a který byl večer tak opilý, že se sotva hýbal. Nicméně trestný čin byl ohlášen a esenbáci to nemohou nechat jen tak. Po pečlivé rekonstrukci činu se tedy vydávají na svatební hostinu, přestrojeni za ženichovy kamarády...
Nestárnoucí česká komedie s dlouhou řadou populárních herců je dílem režiséra Jiřího Krejčíka, jenž na scénáři spolupracoval se Zdeňkem Mahlerem. Vtipné, avšak značně nelichotivé a přitom věrohodné zobrazení všech možných státních autorit (od esenbáků přes funkcionáře a vojáky až třeba po pokladního na nádraží) bylo důvodem, proč se film ocitl na dvaadvacet let v trezoru.
Vysílání: 30.3., 14.50 hod., ČT1
Opakování: 31.3., ČT1

Skřivánci na niti
Mohli přetavit jejich životy, ale ne jejich naděje a sny. Smutná komedie Jiřího Menzela podle knihy Bohumila Hrabala, od jehož narození v těchto dnech uplyne 110 let. Oceněno Zlatým medvědem na festivalu v Berlinale (1969). Hrají: R. Hrušínský, V. Neckář, J. Zelenohorská, V. Ptáček, N. Urbánková, V. Brodský, F. Krůta, F. Řehák, L. Suchařípa, J. Satoranský a další. Scénář B. Hrabal a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují "kopečkářky", dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil. Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda.
Vysílání: 25.3., 21.45 hod., ČT2

Robinson atomového věku
Mladý vědec František Běhounek v hlavní roli jedné z nejdramatičtějších událostí, které se odehrály v Arktidě ve 20. století. Dokument M. Kaboše. Prof. RNDr. František Běhounek, DrSc. byl ve světě uznávaný vědec a cestovatel, nicméně doma zůstal tak trochu zapomenutým mužem. Fascinován atomy jádra se stal předním vědcem a zakladatelem radiologie a jaderné fyziky v Československu. Pro celou generaci čtenářů byl znám jako český Jules Verne. Autor celé řady vědecko-fantastických románů, ve kterých si pohrával s úvahami, kam lidstvo zavede poznání a věda. Svět teprve objevoval využití atomu a jeho ničivou sílu. Běhounek zkoumal účinky radiace. Za svoji práci získal Stříbrnou medaili města Paříže. Jako první na světě zdokumentoval změnu intenzity kosmického záření v závislosti na zeměpisné šířce. Byl jedním z našich prvních popularizátorů vědy. Je po něm pojmenována planetka 3278 a také jeden z radioaktivních pramenů v Jáchymově. Před téměř sto lety prožil jednu z největších polárních tragédií, která ve své době vyburcovala celý svět. V roce 1928 se stal účastníkem legendární, zároveň však tragické polární expedice vzducholodi Italia pod vedením italského generála Umberta Nobileho.
Vysílání: 26.3., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 27.3., ČT2

Roucho
Posvátná relikvie, jejíž moc může změnit celý svět. Richard Burton jako římský tribun, jehož osud navždy ovlivní Kristovo roucho. Americký historický velkofilm vyznamenaný dvěma Oscary a Zlatým glóbem v kategorii za nejlepší filmové drama (1953). Dále hrají: J. Simmonsová, V. Mature, M. Rennie, J. Robinson, D. Jagger, T. Thatcher, R. Boone a další. Režie Henry Koster. Širokoúhlý formát představoval pro hollywoodská studia v 50. letech 20. století nejmocnější zbraň, jak čelit drtivému nástupu televize. Soutěžilo mezi sebou několik nekompatibilních technologií, jedním z nejpopulárnějších systémů se nakonec stal CinemaScope z dílny společnosti Twentieth Century-Fox. CinemaScope byl proti konkurenčním projektům relativně levný, technicky jednoduchý a používal tradiční 35mm filmový pás. První snímek natočený v tomto formátu byl uveden v roce 1953, jednalo se o velkolepý historický epos Roucho podle románu Lloyda C. Douglase. Děj se odehrává za vlády římských císařů Tiberia a Caliguly v době počátků křesťanství a rozvíjí fiktivní příběh kolem posvátného roucha Ježíše Krista. Davové scény, kolosální bitvy a nákladné dekorace daly dokonale vyniknout novým možnostem širokoúhlého obrazu. Za výpravu a kostýmy byl snímek ostatně po zásluze vyznamenán Oscary. Divácký i finanční úspěch spektakulárního historického eposu předznamenal rozkvět tohoto oblíbeného hollywoodského žánru, který vyvrcholil v 60. letech. Hlavním hrdinou příběhu je římský tribun Marcellus Gallio v podání hvězdného Richarda Burtona, který byl za svůj heroický výkon nominován na Oscara. Marcellus se po dlouhých letech shledává se svou milovanou dívkou Dianou (Jean Simmonsová), o jejíž přízeň se však uchází i mocný následovník římského trůnu Caligula. Troufalý Marcellus je za trest vyslán k římskému vojsku do Jeruzaléma, na cestě za jistou smrtí ho doprovází jeho věrný otrok Demetrius (Victor Mature). Dcera mocného římského senátora Diana nakonec dosáhne u císaře Tiberia jeho osvobození, před návratem ale musí vykonat svou poslední povinnost – popravit v zapomenuté provincii fanatika Ježíše Krista. Marcellovi ulpí na rukou krev Božího syna, který svým věrným následovníkům na světě zanechá své slovo a vzácnou relikvii v podobě roucha, které oplývá nepředstavitelnou mocí. Posvátné roucho oblékne nic netušící Marcellus, navždy tím změní nejen svůj život, ale osud celého lidstva.
Vysílání: 28.3., 10.20 hod., ČT2

Válka obrazů
V době studené války vyrůstaly děti na Západě s filmovými pohádkami Walta Disneyho. Ve východním bloku vznikaly ve stejné době politické komiksy, ale také animované filmy a knížky, které měly dokázat kulturní převahu nad Západem. Francouzsko-německo-český dokument o ideologické válce o dětské duše. Připravili J. Farges a T. Brdečková. Francouzsko-německo-český dokument o ideologické válce o dětské duše. V době studené války používaly obě strany ideologické zbraně. K nim patřila i výroba a kontrola dětských filmů, knih a komiksů. Na Západě sílilo Disneyho impérium, posílené možnostmi Marshallova plánu. Francouzi tehdy vnímali vpád a úspěch Myšáka Mickeyho a dalších amerických figurek jako útok na svou kulturu, ale děti Disneyho produkci milovaly. Sovětský svaz ji odsuzoval jako imperialistickou, ale tamní studia Disneyho s chutí napodobovala. Disney se do studené války osobně zapojil a udával své spolupracovníky jako komunisty. I v nově vzniklém Východním Německu řídili dětskou kulturu ideologové. Přišli s vlastním konceptem obrázkových seriálů, které se podobaly americký komiksům, ale propagovaly socialismus nebo odsuzovaly Západní Německo. Československo se tehdy převážně vydalo jinou cestou – vedle ideologických produktů tu vznikaly světově proslulé animované filmy a vycházely drahé dětské knihy. Obojí bylo výnosným exportem na Západ a zároveň argumentem, že socialismus tvoří pro děti umění, zatímco Západ jen komerční brak. Oba trendy ovlivnily celé poválečné generace. Archivní dokument Joela Fargese a Terezy Brdečkové vznikal jako trojstranný pandemický projekt „na dálku“.
Vysílání: 28.3., 22.45 hod., ČT2
Opakování: 30.3., ČT2

Tři dny Kondora
Robertu Redfordovi ze CIA jde o život. Kdo může mít zájem na likvidaci jeho kolegů? Americký thriller (1975). Dále hrají: F. Dunawayová, C. Robertson, M. von Sydow, J. Houseman a další. Režie Sydney Pollack. V jednom z oddělení CIA, krytém jako historická literární společnost, pracuje mladý literární vědec Joe Turner. Spolu s dalšími pracovníky studují brakovou literaturu, aby odhalili, zda se někde neobjevují náznaky úniku informací ze CIA, současně pro její potřeby hledají nové informace a nápady. Když se Joe jednoho dne vrátí z nedalekého bistra, kde byl pro jídlo, nalezne všechny své spolupracovníky zavražděné. Pod svým krycím jménem Kondor informuje o šokující události centrálu a rychle pochopí, že o život jde i jemu... Napínavý thriller byl volně zadaptován dle knihy Jamese Gradyho Šest dní Kondora (která vyšla i česky). Film vznikl na popud hollywoodské hvězdy Roberta Redforda, představitele hlavní role zaměstnance CIA Joea Turnera, který si za partnerku vybral Faye Dunawayovou pro úlohu fotografky Kathy a režií pověřil svého dlouholetého přítele Sydneyho Pollacka. Snímek patří do série politických filmů, jež vznikaly ve Spojených státech v 70. letech po tom, kdy byla odhalena aféra Watergate (viz Pohled společnosti Parallax, Rozhovor, Všichni prezidentovi muži). Dodnes thriller Tři dny Kondora neztratil nic na své působivosti. Za pozornost stojí herecké obsazení vedlejších postav. Vedoucí pracovníky CIA Higginse a Wabashe hrají známé hollywoodské hvězdy 50. a 60. let 20. století. Cliff Robertson a divadelník John Houseman. Výraznou figuru profesionálního zabijáka tu vytváří bergmanovský herec Max von Sydow. Ještě upozorněme na výbornou hudbou skladatele Davea Grusina.
Vysílání: 29.3., 20.00 hod., ČT2

Člověk ze železa
Gdaňsk bouří a vzniká Solidarita. Volné pokračování filmu Člověk z mramoru natočené uprostřed bouřlivých událostí. Polské drama (1981). Hrají: J. Radziwiłowicz, K. Janda, M. Opania, I. Byrska, W. Kosmalska-Maklakiewiczová, B. Linda a další. Režie Andrzej Wajda (V polském znění s titulky). Volné pokračování filmu Člověk z mramoru. Wajda jde přímo do centra událostí. Stávka v Gdaňských loděnicích a vznik nezávislých odborů Solidarita. Reportér Winkel má natočit reportáž o stávce dělníků v gdaňských loděnicích, zejména se má soustředit na vůdce stávkujících Macieka Tomczyka. Teprve postupně poznává, že je manipulován, aby Tomczyka kompromitoval. Přímo v centru Solidarity poznává, že jejich požadavky jsou oprávněné.
Vysílání: 25.3., 23.15 hod., ČT art

Jennifer Anistonová – víc než jen Rachel z PřátelMá nálepku kultovní role z kultovního seriálu a expartnerky Brada Pitta. Je za ní ale mnohem víc práce. Britský dokument. Před několika týdny oslavila už pětapadesáté narozeniny, ale ženy a dívky po celém světě stále žádají po svých kadeřnicích sestřih, který nosila před třiceti lety. Nálepky Rachel z kultovního seriálu Přátelé se sympatická Jennifer Anistonová jen tak nezbaví. A pak je tu "ta věc" s Bradem Pittem. Kolik jejích fanynek nenávidělo Angelinu Jolie, když Jennifer přebrala jejího manžela! Světová pozornost se dodnes upíná na jakékoli setkání "páru snů", jak jim přezdívali. Jenže Jennifer Anistonová je, nikoli mimochodem, také dobrá herečka, producentka a příležitostná režisérka. Navíc působí natolik mladistvým dojmem, že se z její přítomnosti před či za kamerou můžeme jistě těšit ještě dlouhý čas.
Vysílání: 28.3., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 03.4., ČT art

Quo Vadis, Aida?
Zlu se nemá ustupovat a vrahům věřit... jinak se takové zločiny budou neustále opakovat. Drama natočené na základě skutečných událostí. Koprodukční film Bosny a Hercegoviny. Hrají: J. Đuričićová, I. Bajrović, B. Ler, J. Heldenbergh, R. Thiry, B. Isakovič, E. Hadžihafizbegovič, R. Bussemaker, T. Luijkx a další. Režie Jasmila Žbanić (V původním znění s titulky). Je rok 1995 a Aida pracuje jako překladatelka pro OSN ve Srebrenici. Její rodina je mezi tisícovkami místních, kteří hledají v „bezpečné zóně" OSN útočiště před srbskou armádou. Pár hodin od míst, kde s oblibou trávíme letní dovolené, se schyluje k největší evropské tragédii od konce druhé světové války. Při vyjednáváních si Aida postupně uvědomuje vážnost situace. Jde o osud města i o život jejích milovaných, ví, že se slibům generála Ratka Mladiće nedá věřit. Nekompromisní a zároveň hluboce lidský snímek režisérky Jasmily Žbanić svou emoční silou dalece předčí většinu válečných filmů. Nesoustředí se totiž na vykreslení násilí, ale na příběh konkrétní ženy a nepředstavitelná dilemata, která před ní válka staví. Film Quo Vadis, Aida? získal ve světě řadu cen a byl nominovaný na Oscara za nejlepší zahraniční film.
Je to už 29 let, co došlo ve Srebrenici k nejhoršímu masakru v Evropě od konce 2. světové války. Bosenskosrbské síly pod vedením generála Ratka Mladiće a dalších důstojníků Vojsk Republiky srbské zavraždili více než 8 000 bosňáckých mužů a chlapců. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii kvalifikoval masakr ve Srebrenici jako akt genocidy. Generál Mladić byl odsouzen na doživotí.
Vysílání: 31.3., 23.15 hod., ČT art