Scéna.cz 

* Zdravíme Vás v redakci. Dnes je mimořádný den před státní svátkem a většinou se nedělá. Můžete přiblížit Váš dnešní den? Redakce

V pátek (24.9.2004) jsme hráli v Itálii, hned po představení jsme se vraceli do Prahy. Dvanáct hodin jsem strávil za volantem. V neděli ráno jsme se začali připravovat na vystoupení v rámci projektu "S komounisty se nemluví". Dneska jsem běhal po Praze a zařizoval. Teď jsem na rozhovoru. Těším se na zítra, že si večer odpočinu - chystám se na The Wall do kina.

* Dobrý den.Ráda bych věděla,kdy jste se rozhodl pro studium režie.

Je pravda, že jsem režisér, ale nikdy jsem jím být nechtěl, ale osud mě k tomu dovedl. V podstatě režisér nejsem, protože za celou éru divadelní historie existovaly kočovné společnosti, kde byl hlavní herec zároveň režisérem a vedoucím souboru. Jinak jsem vystudoval v 90. letech DAMU, katedru loutkového divadla.

* Pořádáte nějaké dílny, ráda bych se zúčastnila? Zuzka

Samozřejmě, že dílny se pořádají, ale na nejbližší dobu se žádná větší neplánuje. Určitě sledujte naše webové stránky - www.tnf.cz. Tam se určitě dozvíte přesné termíny a místo konání.

* Dobry den pane Janaku, minule jsem se dival v televizi na videoklip kapely Skyline, chtel jsem se Vas zeptat jestli nahodou v tomhle videoklipu nevystupujete a jak jste se vlastne k teto praci dostal.

Samozřejmě, že jsem v tomto klipu skupiny Skyline hrál. A dostal jsem se tomu tak, že režisér klipu je můj dlouholetý dobrý přítel, s kterým jsme spolupracovali již na několika dobrých projektech. Práce s ním je neobvyklá a velice zajímavá a velice inspirativní. proto, když mně nabídl roli ve videoklipu výše zmíněné skupiny, tak i přestože jsem byl po komplikovaném úrazu nohy a po operaci, tak jsem bez váhání nabídku přijal. I s vědomím toho, že budu v celém klipu běhat. Myslím si, že se klip povedl a má určitou uměleckou výpověď.

* Ve Vašem životopise stojí, že jste performer - tedy nejste herec? Ruckal

U nás v souboru TNF jsme nikdy nedělili členy na herce, tanečníky nebo performery, ale snažili jsme se najít takové postavení člena v souboru, aby se mohl věnovat, co největšímu spektru činností. Myslím, že slovo performer, je spíš míněno v definici J. Grotowského - že performer je člověk čelící artikulovanému pulsu života. Podobně jako bojovník, který čelí nebezpečí.

* Jak vznikají ve vašem divadle scénáře? Skoskom

V našem souboru se scénářem klasického smyslu slova nepracuje. představení vznikají jako variace na určité téma. Tudíž není to něco, co je kdesi předem napsáno a potom inscenováno. Předem dané je pouze téma, které nás v tu dobu vzrušuje a zajímá, a s kterým potom dále pracujeme. Např. představení Petrouchka je o tématu tvorby umělce a smrti. Je to příběh, který vzniknul právě výše zmiňovaným způsobem.

* Ve Vašich představeních hledáte nějaký ideál života - myslíte si, že jste se k němu již přiblížili? Lukapa

Já si nemyslím, že bychom hledali ideál života. To snad ani nejde hledat ideál života. Život je život a nemůže být ideální či neideální. Život je prostě biologická existence. Myslím si, že se ptáte na to jakou činností a jakým způsobem naplnit časově omezenou dobu života tak, aby se stal intenzivním a smysluplným. A. Tarkovsky krásně řekl, že umělecké dílo je svědectví o duchovním vývoji umělce, o jeho kultivaci. Smýšlím o umění podobně. Samozřejmě, že když jsem byl mladší, jsem to takhle nevnímal, ale přesto to nějak bylo již latentně obsaženo v představeních. Pokud člověk čte knihy třeba Umberta Eca nebo sleduje filmy právě A. Tarkovského, tak zjišťuje, že umění má nejenom rozumově emoční rozměr, ale i rozměr iniciační. Tak tomu bylo i v Antice i ve středověkých mystériích. Rád bych v tomto pokračoval. Nemyslím si, že bych se k něčemu přibližoval, spíš si myslím, že otázky, které mě vzrušují a nedají mně spát a s nimiž se snažím vyrovnat na scéně ve svých představeních a tím podával ono svědectví, tak tyto otázky jsem pouze schopen lépe formulovat.

* V rámci festivalu Next wave máte uvést premiéru hry Phantomysteria na Staroměstském náměstí, prý jsou kolem tohoto prostoru nějaké povolovací problémy? Marek

Co se týče povolovacích problémů - tak se samozřejmě, že se ke mně něco doneslo, ale na tuto otázku by spíš mohli odpovědět naši produkční. Představení Phantomysteria na Staroměstkém náměstí se konat bude. Alespoň mi to tak bylo řečeno. Určitě přijďte.

* O čem je představení Phantomysteri, ktere budete hrát na Staroměstském náměstí? Sasha

Phantomysteria jsou o apokalipse. O zodpovědnosti člověka za stav této planety. Zodpovědnost člověka za stav společnosti a naší civilizace vůbec. Příběh je jednoduchý. Lidstvo nalezlo způsob, jak každému člověku splnit jeho nejtajnější přání. Následkem toho se civilizace zhroutila a pomalu dochází k celosvětové katastrofě. Loutkoherec Dashiell Malchut se rozhodne, že jeho nejtajnější přání bude, že se obětuje za celý svět, aby lidstvo nebylo zničeno. Zapálí se a jako živá pochodeň zemře. Nikdo jeho oběť nepotřeboval. Dojde ke katastrofě a lidé ztratili paměť. Na ruinách se tak paradoxně ocitají v ráji, protože nevědomost dává čistotu. Ale protože člověk zůstává člověkem, historie se začíná opakovat...

* Co pro Vás znamená festival Next wave? klupera

Je to setkání nejrůznějších pohledů na uměleckou tvorbu, ať už profesionální či amatérskou. To je myslím, to podstatné. Velice si vážím lidí jako jsou Jan Dvořák a Vladimír Hulec, že se snaží neustále poukazovat na tento fenomén s takovou vytrvalostí a nasazením.

* Las Noches - zpracovávají emigranstké téma - cítíte se jako vyděděnci? Dex

Je zajímavé, že představení Dias Dias Noches a Kdo se sem dívá jsou o emigrantech a emigraci. Nemyslím si, že bycho m se cítili vykořeněni. Při stylu života, jaký má právě náš soubor, je velmi těžké mít domov, jak ho chápe většina lidí, tudíž nějaké místo kam se vrací. Mám pocit, že své kořeny spíš zapouštíme do nebe než do země.

* Zúčastnili jste s eprestižního festivalu v Edinburgu - co to pro Vás znamená? sorvon

Získat hlavní ocenění nebylo až tak důležité, ale přesto jsme za něj rádi. Festival v Edinburgu je obrovský kolos plný nejrůznějších druhů divadla. Zjišťujete, co ještě neumíte, co kdo zvládá ještě lépe než vy. Tady mohu odpovědět na otázku Toma o skromnosti - poněvadž účast na takovémto festivale je možná pouze s největší skromností a pokorou.

* Můžete přiblížit, jak probíhá příprava na inscenaci? Aleš

V našem souboru příprava innscenace nezačíná první zkouškou. Mě samotného už když připravuju nové představení a odkrývám určitá témata, která se spojují s něčím dalším, tak už se mi v hlavě honí další představení, které udělám až dokončím tohle. Poněvadž náš soubor je neustále pohromadě a cestuje, snaží se tímto neustále být v intonaci s určitým tónem společného tématu. A z této intonace se pomalu začíná rodit příprava inscenace. Jinak zrod inscenace je pro mě tak tajemný proces, že když bych objeviol proč k tvorbě dochází, pravděpodobně bych divadlo přestal dělat. Takže se paradoxně nacházím v ambivalentní situaci - kdy se bojíte a vzrušuje vás to zároveň, jak další inscenace bude vypadat.

* Máte nějaký herecký nebo režisérský idol? Batek

Myslím, že není možné hovořit o nějakých vzorech, ale jsem rád, že jsem v životě potkal ať už osobně nebo jinak herce jako jsou Leonid Jengibarov, Oleg Jankovsky, Jevgenij Sitochin, kteří mi pootevřeli pohled na herce a na hereckou tvorbu jako na fenomén vyrovnávání se s naším konečným životem. A tím mu dodávat smysl.

* Vaše představení kolikrát evokují u diváků noční můry. Máte podobné sny? Jana

O svých snech nehovořím. Jestli představení u diváka evokují noční můry, tak je to spíš proto, že každý z nás má nejenom tu lepší stranu, ale i tu stinnou, tu temnou část, která žije uvnitř každého z nás. A je velmi těžké se s tímto vyrovnat, protože daleko jednodušší je uvěřit v tu lepší část, než v tu temnou, kterou se s nažíme neustále potlačovat. Strach a následná katarze má za následek, že stinná stránka ztrácí nad námi moc a transformuje se. Noční můry jsou jen zprávy od této temné bytosti v nás samých.

* Postava Petrouchki vychází z ruských lidových pohádek - jaké pohádky máte rád vy osobně? Klupera

Představení Petrouchka je představení, které vznikalo ve velice složité životní a umělecké situaci. Myslím si, že to byl kritický zlom mého života, kdy jsem žil v obavách a nejistotě, že se již diovadlu nebudu věnovat. Proto jsem se rozhodl, že si udělám poslední představení jenom pro sebe a dám do něj všechno, co mám nejradši. Proto ta vážná hudba, Pergolési, Šostakovič a proto jméno básníka Petr Bogdanov, což je jméno mých prarodičů z Ruska od Bajkalu a proto Petruchka, s kterým jsem si jako dítě hrál.

* Váš soubor tvoří umělci různých národností - kterou řečí nebo jak se dorozumíváte? Gábina z Brna

Většinou už jsme si utvořili takové esperanto ruštiny a češtiny a angličtiny. Ale v současné době hovoříme už jenom rusky.

* Které současné světové divadlo je Vám nejbližší? Martin

Asi je to Mužskoj balet imeni Michajlovskovo, což je soubor nejlepších ruských tanečníků klasického baletu, kde i ženské partie tančí muži. Je to skvělá virtuosita a nadlidské nasazení tanečníků. Je v tom humor a nejedná se při tom o žádnou lacinou transvestit show, ale o opravdový balet, při kterém se smějete i pláčete zároveň.

* Děkujeme za pohodový rozhovor, vaše slovo závěrem. Redakce

Děkuji za rozhovor. Omlouvám se, že jsme nestihli odpovědět na všechno. Pokud budete chtí, můžete nám mailova na adresu na webu - www.tnf.cz. Tam si můžete přečíst aktuality i kde hrajeme. Doufám, že se setkáme 7. října 2004 na Staroměstském náměstí u příležitosti premiéry Phantomysteria. Jinak všem přeju jen to nejlepší a kéž by se podařilo uskutečnit to, co si v životě kdo přeje. Nashledanou.