ON-LINE - Detail příspěvku
I choreografka může mít prý nadváhu
autor: archiv divadla
Asistentku choreografa Ivanu Kloubkovou doslova okrádáme o oběd a vzácnou chvilku odpočinku - „mezi 10.00 - 13.00 choreografická zkouška Cabaretu, 13.00 – 14.15 pauza, zkouška Koločavy na jevišti do 17.30. Pak do 18.00 krátká zkouška tanga pro sólisty do Cabaretu a večerní představení. Konec ve 22.00.“ upřesnila.
Hned mě napadla otázka, zda při takovém kolotoči může mít choreografka nadváhu?
„Znám i obézní choreografky. Když sedí a svým svěřencům tanec nepředvádí, pak se lehce přibírá na váze.“
Při našem rozhovoru jsem seděl v jakémsi čalouněném křesle a paní choreografka si sedla na dřevěnou židli. Naznačuje to vaše sepjetí s divadelními prkny? „Ne, prostě jsem náhodně zvolila židli. Neuvažovala jsem o tom.“
Zmínila jste se o choreografii tanga do Cabaretu. Co vy a toto představení?
„Musím upřesnit, že jsem pouze asistentkou. Choreografem je můj muž. Já pouze ladím. Momentálně „sjíždíme“ celou hru. Cabaret pro mě představuje jeden z výjimečných kusů, který má zajímavou hudbu a nosný příběh.“
Ve vašem případě pojem asistentka choreografa ale neoznačuje pouze „dolaďování“!
„S mým mužem jsme v podstatě tým. Ještě před tím než předstoupíme před interprety – máme choreografii do detailu nejen připravenou, ale i fyzicky nacvičenou. Nemáme pouhou rámcovou koncepci. Hlavní rozvahu ale dělá můj muž.“
O muzikálu se říká, že stojí na okraji divadelního žánru. Co znamená pro Vás po sedmi letech práce tady v Městském divadle?
„Důležitá a nedoceněná je profese interpreta v muzikálech, který musí zvládat na slušné úrovni tři zásadní disciplíny – herectví, zpěv a tanec. Rozhodně člověk, který to dokáže, nemůže stát na okraji. Pravděpodobně toto zařazení vzniklo z pohledu dramaturgů, neboť muzikál nemůže vesměs zpracovávat náročná témata. Byť Cabaret je výjimkou.“
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
Den s MD Brno
31.3.2003 - 23:03
Malé noční putování
27.3.2003 - 22:03
Spojený kruh podle Michala Nevěčného
27.3.2003 - 21:03
Sally dělá všechno ze svýho srdíčka
27.3.2003 - 21:03
Převlek za osm sekund
27.3.2003 - 21:03
Pěkný dárek k šedesátinám
27.3.2003 - 21:03
Je třeba umět jednat s lidmi
27.3.2003 - 19:03
Obě touží po dokonalé přeměně…
27.3.2003 - 19:03
Stano Slovák a Igor Ondříček
27.3.2003 - 19:03
Iva Nešpůrková má největší obavy ze zbraní
27.3.2003 - 18:03
Jistá drzost a slušnost k ní patří
27.3.2003 - 17:03
Nyní poslouchá vážnou hudbu...
27.3.2003 - 16:03
Kumpačka neboli company
27.3.2003 - 14:03
„České divadlo je naše státní stříbro.“
27.3.2003 - 14:03
Petr Ulrych – skladatel a hudebník
27.3.2003 - 14:03
Na Švejkovi obdivuje jeho vitální optimismus
27.3.2003 - 13:03
Gabriela Stropková na diskotéky nechodí, ale …
27.3.2003 - 13:03
I choreografka může mít prý nadváhu
27.3.2003 - 12:03
Robert Jícha je takřka na roztrhání
27.3.2003 - 10:03
„Kirano z Bergeraku“ a ten „Manon“
27.3.2003 - 09:03
Na skok do pokladny
27.3.2003 - 09:03
Múzy v archívu
26.3.2003 - 16:03
Městské divadlo Brno a jeho CHODNÍK SLÁVY
26.3.2003 - 16:03
Vandrují si múzy po té vlasti české
Fotogalerie akce
reklama