zvláštní poděkování
Quantcom.cz

ON-LINE - Detail příspěvku

„Kirano z Bergeraku“ a ten „Manon“

Pohled do obchodního oddělení

autor: archiv divadla   

  • Zašli jsme do obchodního oddělení, kde nás přivítala Petra Lavická. Co pro tebe znamená práce v tomto oddělení?
    Převážně je to kontakt s lidmi. V prvé řadě zajišťujeme vyřizování hromadných objednávek.
  • Máte na starosti také předplatitele. Najdeme mezi nimi zanícené návštěvníky, kteří požadují pouze své místo v hledišti?
    Všichni naši abonenti mají záruku svého stálého místa.
  • Je tu nějaká židle, která je nejdéle obsazená jedním člověkem – nejvěrnějším divákem, tedy divadelním štamgastem?
    Bohužel nevím, abonentních skupin máme přes dvaceti.
  • Co Vás na této práci nejvíce baví?
    Vystudovala jsem střední rodinnou školu s ekonomickým zaměřením. V kanceláři jsem pracovat chtěla. Divadlo je mi navíc blízké, tudíž se skloubily dvě věci, a to mně vyhovuje.


  • Jak stíháte sledovat repertoár?
    Představení musíme samozřejmě vidět všechna, abychom dokázali diváky kompetentně informovat.
  • Co ta, která Vás příliš neosloví?
    Mě nebo obecně?
  • Vás konkrétně. Jak se s tím vyrovnáváte?
    Vzhledem k tomu, že i divadelní umění je o prožitku a pocitu, tato situace někdy nastane. Pokud o některá představení není větší zájem, pak to pro nás znamená vynaložit větší obchodní šarm... Určitě taková představení nedokážeme hodit za hlavu. Inscenace se ovšem soudit a odsoudit moc dobře nedá, někdy jsme z ní nadšené a divák je zklamaný a jindy prostě naopak.
  • Kuriózní obchodní objednávka?
    Jediné s čím se setkáváme, to je komolení názvů inscenací. Kdosi chtěl lístek na toho Manona nebo Kirana z Bergeraku. Časté přehmaty jsou například v titulech My Fair Lady ze Zelňáku a West Side Story – lidé požadují West Side Story ze Zelňáku. Pak je umění odhadnout, co chce vlastně divák vidět.
  • 27.3.2003 10:03:29 Redakce